Německá loď Wilhelm Gustloff byla v lednu 1945 zasažena třemi sovětskými torpédy a okamžitě se začala potápět. Nastal zoufalý boj o přežití, při kterém zahynulo 5krát více lidí než při zkáze Titanicu. Tato katastrofa se vepsala do dějin.
Německý Titanic: Zkáza lodi Gustloff
Začátek roku 1945 i přes plamenné Hitelrovy projevy o "wunderwafe", která zvrátí nepříznivou situaci, nezanechával žádného Němce na pochybách, že by Říše, jež měla být tisíciletá, druhou světovou válku prostě "projede". S postupem ruských a spojeneckých vojsk bylo naopak stále více jasnější, že velký průser, zvaný porážka, se blíží s každým dnem a každým dobytým územím. Přístav v Kdyni byl tedy plný německých uprchlíků, které začala půda východního Pruska pálit pod nohama a obří výletní loď Gustloff byla jejich nadějí, že se dostanou do německého Kielu dříve, než se tváří v tvář potkají s Rudou armádou. Ostatně výletní parník Gustloff už měl svou malou minulost ve válečných dějinách. Původně bezdtřídní rekreační loď na které se pořádaly levné výlety do Norska či Švédska posloužila při anšlusu Rakouska jako plovoucí volební místnost pro Rakušany žijící v Anglii. Čtyři dny před válkou byla převelena k transportu vojska, následně sloužila jako plovoucí lazaret. Od listopadu 1940 zakotvila v Gdaňsku ve funkci plovoucích kasáren 2. školní ponorkové divize (2. Unterseeboot-Lehrdivision). Ke konci války, těsně před svou katastrofou, byla určena k transportu vojska a zároveň pruských uprchlíků, čímž se dostáváme zpátky do Kdyně, kde se v nezměrném chaosu všichni chtějí na loď nacpat a spasit se před rudoarmějci, kteří na území východního Pruska pronikli již 12. ledna. Chudáci. Kdyby viděli do budoucnosti, velká loď by zela prázdnotou. Gostloff totiž nebyl nadějí, Gustloff byl zkázou pro stovky civilistů.
Při zápisu k plavbě bylo registrováno 6050 pasažérů, po několika prvních dnech však došel papír k další registraci. Konečné číslo počtu cestujících na Gustloffu bylo, podle historika Heinze Schöna, stanoveno na 10 582 lidí. Lidmi přeplněný Gustloff tak vyplul na svou posední plavbu. Bez doprovodu (ten tvořila pouze jediná loď, minolovka Lowe) a navíc po špatně vybrané cestě, která křižovala známé ponorkové trasy. Loď navíc plula osvětlena a nesnažila se křižovat. Čtyři kapitáni, kteří byli na palubě, se opravdu vyznamenali.
Stačilo pár svištících torpéd z ruské ponorky S - 13 (jednalo se o tři, čtvrté se před vypálením v komoře zaseklo), a jejich „vyznamenání bylo korunováno zkázou, díky které se jméno Vilhelm Gustloff mohlo zapsat do historie velkých námořních tragédií. Na té se dost podepsal i fakt, že přeplněná loď disponovala nevyhovujícím záchranném vybavením. Torpédování dopadlo se stoprocentní úspěšností. Schytala tři zásahy (příď, strojovna, prostor lodního bazénu) ze tří vypálených torpéd. Stalo se tak krátce po 21. Hodině a velký počet uprchlíků byl zabit okamžitě při zásahu (ze 373 ženských pomocnic ubytovaných v místě jednoho zásahu se zachránily jen tři) či bezprostředně po něm, kdy se utopila po okamžitém uzavření příďových přepážek. Gustloff se začal ihned rychle potápět a na palubě propukla panika. Mnoho slabších, hlavně dětí, bylo ušlapáno, než se dostali na palubu. Tam se námořníci pokoušeli, někdy i střelbou, udržet aspoň minimální disciplinu při evakuaci lodě. Záchranné čluny však svou funkci nesplnily. Jeden byl spuštěn poloprázdný, druhému se přetrhlo lano, takže svou posádku vysypal do moře a třetí se rozbil o bok lodi. Navíc všude kolem byl mráz. Teploty se pohybovaly v rozmezí -10 až -18 °C a teplota vody Baltického moře nebyla vyšší než 4 °C. Mnoho lidi tak umrzlo, nebo zemřelo následkem teplotního šoku. Necelých padesát minut po zásahu se loď potopila do hloubky 45 metrů.
Ačkoliv měly přednost ženy a děti, většinu zachráněných tvořili muži. Přežili i všichni čtyři kapitáni. Zahynul šestinásobek obětí nejznámější námořní katastrofy Titanicu, tedy kolem 9000 lidí, včetně 3000 dětí, což samozřejmě nemohlo zůstat bez povšimnutí a vyvolalo to velkou vlnu kontroverze. Na druhou stranu kritika, že Sověti, ve „spravedlivé válce“, jak Rusové druhou světovou nazývali, torpédovali loď plnou uprchlíků, mimo jiné i žen a dětí, stála v protikladu s faktem, že loď Gustloff měla status válečného plavidla a dokonce byla vyzbrojena protiletadlovými kanóny (byť se tvrdí, že byly nefunkční), což z torpédování dělá naprosto rutinní válečný akt. Ze zkázy lodi Gustloff se tak nakonec na dlouhá léta, stalo téma, o kterém se nemluví. A je paradoxem, že zájem na tom měly obě dvě strany.
0 comments:
Post a Comment